Ve světě designu je přísloví “Ďábel se skrývá v detailech” obzvlášť pravdivé. Naše vědomí se může zaměřovat na zjevné prvky, ale jsou to často nenápadné detaily a skryté signály, které mají velký vliv na naše rozhodování.
Lidská psychologie hraje v umění designu ústřední roli. Designéři a designérky chytře využívají řadu metod k vytvoření jemných podnětů, které vyvolávají různé reakce u pozorovatelů. Tento článek ukazuje, jak různé designérské disciplíny využívají principy lidské psychologie k řízení a ovlivňování reakcí.
V dnešním rychle se měnícím světě se technologie neustále vyvíjí a způsob, jakým s ní interagujeme, se mění bezprecedentním tempem. Propojení lidského chování a designu nebylo nikdy důležitější než dnes. Lidsky orientovaný design (HCD) je filozofie a přístup, který klade důraz na pochopení a naplnění potřeb koncových uživatelů a hraje zásadní roli v tom, jak interagujeme s technologií a světem kolem nás.
Porozumění lidsky orientovanému designu
Lidsky orientovaný design, často nazývaný také jako uživatelsky orientovaný design, je designérský přístup, který staví člověka do středu designérského procesu. Snaží se pochopit potřeby, přání a chování koncových uživatelů a využívá tyto znalosti k tvorbě výrobků, systémů nebo prostředí, které jsou intuitivnější, efektivnější a uspokojivější.
Proces HCD se obvykle skládá ze tří hlavních fází:
Empatie: Designéři se ponoří do světa koncových uživatelů a snaží se pochopit jejich cíle, výzvy a motivace.
Definice: Jakmile si vytvoří přehled, designéři definují problém, který je třeba vyřešit, a vytvoří jasný designový brief.
Generování nápadů, prototypování a testování: Designéři vytvářejí nápady, vyvíjejí prototypy a testují je s uživateli, dokud design nesplňuje potřeby koncových uživatelů.
V tomto procesu je každý jednotlivý komponent důležitý – od umístění tlačítek, volby barev až po volbu typografie. V konečném důsledku jde o vytvoření harmonického zážitku, který vede uživatele k požadovaným akcím. Například:
a) Psychologie barev: Barvy jsou silné emocionální podněty, které vyvolávají určité pocity a asociace. Červená může například vyjadřovat naléhavost nebo vášeň, zatímco modrá zprostředkovává pocit důvěry a klidu. Chytrým použitím těchto barev mohou designéři jemně ovlivňovat reakce a chování uživatelů.
b) Tlačítka výzvy k akci (CTA): Umístění, velikost a formulace tlačítek CTA má velký vliv na chování uživatelů. Věty jako “Začít nyní” nebo “Exkluzivní nabídka s omezenou dobou” zprostředkovávají pocit naléhavosti a povzbuzují k okamžitému jednání.
Velká technologická odvětví již nevidí své zákazníky jako lidi
Základní myšlenkou je, že spotřebitelé jsou spokojeni, když ceny zůstávají nízké a zákonodárci nevidí důvod k zásahu. Tento model zaměřený na spotřebitele, který je hluboce zakořeněný v americké společnosti, má tendenci definovat lidi podle jejich spotřebních návyků. Dokud jsou nabídky velkých technologických firem levné nebo ještě lépe zdarma, panuje pozitivní nálada pro jejich expanzi.
Je však stále obtížnější přehlédnout negativní dopady těchto bezplatných produktů a služeb na lidstvo. Mezi tyto dopady patří erozi soukromí a důvěry, rostoucí pracovní nejistota, nárůst nelidského extremismu a mnoho dalšího.
Základem designu zaměřeného na člověka je formování chování. Uznává, že rozhodnutí v oblasti designu ovlivňují způsob, jakým lidé se systémy a produkty interagují, a posiluje designéry v jejich cíleném navrhování těchto interakcí. Zde je několik způsobů, jak HCD a chování navzájem souvisí:
Uživatelská přívětivost: Designéři se soustředí na navrhování uživatelských rozhraní, která jsou snadno navigovatelná a snižují tření a frustraci. To vede k žádoucímu chování, jako je zvýšené využívání a silnější zapojení.
Motivace uživatelů: Tím, že porozumí, co uživatele motivuje, mohou designéři zahrnout funkce, které podporují žádoucí chování. Například fitness aplikace využívají hru, aby motivovaly uživatele k pravidelnému cvičení.
Design zaměřený na člověka není jen teoretický koncept. Aktivně se využívá v různých odvětvích k ovlivňování chování. Velké technologické společnosti odrazují od podnikání, ničí pracovní místa, zvyšují náklady a zhoršují kvalitu. Prostě mají příliš velkou moc. Bez ohledu na to, co se nám snaží Big Tech vsugerovat, “zdarma”/”levné” a “zacíleno na člověka” nikdy nebyly synonymy. Reklama a marketing nejsou zaměřeny jen na upoutání naší pozornosti, ale pronikají hlouběji do lidských přání a pocitů, aby zanechaly trvalý dojem.
Big Tech po více než desetiletí posílá zprávu: “Důvěřujte nám, chceme zlepšit svět”. Nepochybně došlo k pozoruhodným pokrokům, ale také k významným negativním dopadům na společnost. Jak tyto společnosti expandovaly, jejich výzva k samoregulaci a omezování moci státu se stala hlasitější (i když koncept “malé je krásné” se zdá být primárně aplikován na veřejné instituce).
Kromě toho nasadily značné zdroje na udržení status quo a zajištění svého ekonomického a politického vlivu. Pouze v roce 2019 investovaly Amazon a Facebook každá 17 milionů dolarů do lobbingu ve Washingtonu D.C. Big Tech nyní operuje s významnou mírou autonomie, pokud jde o její vliv na společnost, jelikož regulační orgány, které byly původně pověřeny dohledem nad těmito společnostmi, jsou v mnoha ohledech podfinancované a méně robustní než samotní technologičtí giganti.
Závěr
Design zaměřený na člověka hraje klíčovou roli při formování chování pro lepší svět. Uznává základní spojení mezi designem a chováním a zdůrazňuje důležitost porozumění uživatelům, jejich motivacím a potřebám. Uplatněním principů HCD v různých oblastech můžeme vytvářet produkty, systémy a prostředí, které posilují jednotlivce a přinášejí pozitivní změny chování. Když se vyvíjíme v rychle se měnícím technologickém prostředí, zůstane design zaměřený na člověka důležitým nástrojem pro vytvoření uživatelsky přívětivějšího, inkluzivního a etického světa.
Během historie se opakovaně ukazovalo, že velké společnosti často ztrácejí ze zřetele blaho svých zákazníků a v některých případech i celé lidskosti. Soustředí se především na vlastní přežití. Odvětví, která v kvalitě zákaznického servisu zaostávají, jako letecká doprava, zdravotnictví a telekomunikace, jsou také ta, kde je nejmenší konkurence.
V oblasti velké technologické oblasti, kde zákaznická základna často čítá stovky milionů, ne-li miliardy a interakce jsou převážně digitální, může být ještě větší výzvou pochopit komplexní aspekty lidskosti každého zákazníka. Zákazníci jsou primárně vnímáni jako datové body a zdroje. Jejich význam klesá, pokud nemají k dispozici použitelné alternativy pro své obchodní potřeby.
Technologické společnosti dosáhly takové velikosti a vlivu, které jim umožňují přebírat konkurenty a ignorovat obavy zákazníků, ať už jde o ochranu soukromí (např. u Facebooku) nebo environmentální dopady (např. u Amazonu).
