V době technologického pokroku vyvolala integrace dozorových systémů, zejména radarových kamer, vášnivou debatu o jemné rovnováze mezi právy na ochranu soukromí a národní bezpečností. Zatímco vlády po celém světě nasazují tato zařízení k vynucování dopravních předpisů a ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, občané se ocitají v napětí mezi pohodlím a obavami z možného narušení jejich soukromí.